Fontány obecně - Jezírka-Zahrady s.r.o.

Význam vody si člověk uvědomoval od pradávna a byla nevyhnutelnou podmínkou pro život. Termín fontána byla převzatá z italštiny, pochází z latinského slova fons, které označuje pramen. Studánky, studny, kašny, fontány s pitnou vodou byli vždy samozřejmou součástí života lidí. Evidentní součástí míst, kde se lidé kupili, scházeli, kde nakupovali, kde se bavili. A to hlavně na náměstích, na ryncích. Životně nepostradatelná voda, je také obdivuhodným materiálem k vytváření uměleckých děl.  Je to asi málo pochopitelné pro člověka, který nemá k vodě důvěrný vztah, ale ačkoliv přesvědčivým svým pohádkovým kouzlem, hravostí, které na pozemku (zahradě) vytvoří obdobnou atmosféru jako např. v zámeckých parcích. Fontánky, nižší i vyšší gejzíry vody uprostřed vody dodávají výjimečný estetický zážitek. Rozmanitá zařízení navzájem propojená umožní zinscenovat pestré vodní hry.

Fontána může být umístěna jako samostatná, volně situovaná stavba nebo jako přístěnná, s chrličem proudu vody na stěně. U samostatných fontán je důležité najít vhodnou polohu, např. pro poslech bublání a šplouchání vody a tím se obohatí okolní atmosféru. V nabídce je velké množství tvarů, forem vhodných pro určité prostředí. Obecné pravidlo je, že by fontána měla stát dále od objektů a v okolí rostlin, které by mohly působit rušivě. Stromy a keře by měli být udržované a neměli by zasahovat do prostoru nad fontánou. Zbytečně by odváděli pozornost od tvaru fontány a zhorší další vizuální dojem. Vše co se nachází v blízkosti fontány, může ovlivnit celkový dojem zásadním způsobem. Na menší pozemek, či patio je nejvhodnější volbou bublající fontána, kterou lze usadit do kádě či sudu. Zásadní roli hraje světlo, fontána by měla být hezky nasvícená. Největším nepřítelem fontán je vítr, proto by se neměla instalovat do průvanu. Je-li to možné, zvolí se chráněné místo před větrem. Vyjma jednoduchých fontán s jednou nádrží, jsou v nabídce i kaskádovité velké fontány s více nádržemi situovaných ve snížených úrovních, kde voda proudí z vyšších pater do nižších. Vnitřek fontán zdobí figurální a ornamentální sochy zvířat a mytologické sousoší, ze kterých tryská voda a celé je to obklopeno vodou. Takového fontány většinou zdobí historická náměstí, nebo velká prostranství. Stále populárním materiálem pro výrobu fontán byl a je stále kámen, dále kov a v současné době keramika a sklo. U klasických fontán pohyb vytvářel vodní proud, v současnosti je hitem pohyb vody přerušovaný. Kinetické fontány se navíc např. otáčejí, pohybují se různé vodní prvky a voda tím dostává jiný náboj.

Základní složení fontány: nádrž na vytvoření hladiny, trysky umístěné dle potřeby výšky (na trubce), z níž se usměrňuje vodní proud. Dílo se musí doplnit vhodným zařízením (čerpadlem) na vytvoření proudu vody. Dle výšky nádrže lze fontány dělit na:  vyvýšenou nádrž  - kašnu (hladina je nad terénem) a typ s nádrží zapuštěnou (hladina je v úrovni okolí). Nádrže fontán: mohou být různých tvarů, ale ideální jsou klasické pravidelné. Mohou být kulaté, zabírající méně místa, pravoúhlé, čtvercové i obdélníkové i dalších pravidelných geometrických tvarů (šestiúhelníky, osmiúhelníku). Pravoúhlé tvary, jako jsou obdélník, čtverec nebo pás, jsou vhodné do atrií, na terasy a do menších architektonických zahrad. Kulaté nádrže je vhodné umístit na terasy i do přírodně řešené zahrady. Proud vody může tryskat z vodní plochy, ale i padat z výšky na hladinu, s výtokem umístěným ve fontáně, nebo mimo nádrž. Výška a tvar střiku: s ohledem k okolí a výkonnosti čerpadla, lze doporučit výšku vodního střiky max. do 2 m. Je možné použít koncovky a nástavce na  efekty, jako jsou hříbek, lotosový květ, zřídlo, deštník. Speciální komplety fontánových čerpadel jsou již v nabídce s upravenými koncovkami trysek. Voda může do nádrže fontány padat i z chrliče umístěného na stěně. Výtok vody vede přes esteticky nebo umělecky upravený vývod: může to být (historizující) litinová zvířecí hlava, nerezová uříznutá trouba, jeden nebo více jednoduchých litinových kohoutků apod. Výhodou je, že přítok vody (potrubí) může být uložen ve zdi. Kromě proudu vody chrlič působí i vlastním ztvárněním, přičemž umístění na stěně umožňuje vizuální vjem proudu padající vody ve výhodné poloze a před vhodným pozadím. Padání vody do nádrže je doprovázeno výrazným zvukovým efektem. V případě čerpadla se může použít povrchové (které se musí umístit do zakryté šachty), nebo ponorné (které se umísťuje přímo do nádrže fontány). Možností pro malé fontány je malé ponorné čerpadlo doplněno sestavou fontánových prvků (trubky, trysky, nástavce, hlavice, tlakové hadice, filtry apod.). Umístění rostlin do fontán není moc vhodné, jelikož vzniká ‚‘turbolence‘‘ a dopadající kapky poškozují květy a listy. U velkých fontán vodní rostliny zejména lekníny, lze umístit až na okraje, kam nedosahují účinky střiků. Ve fontáně se zvýšeným okrajem nádrže (kašny) se zpravidla vodní rostliny nepoužívají, ale lze vysadit miniaturní lekníny, nebo nerozrůstající vodní rostliny.

Fontána je díky využití vodních efektů v kombinaci s designem stavební složky ústředním prvkem prostoru, proto výběru jejího typu, formy pro konkrétní prostředí je třeba věnovat maximální pozornost.

Fotogalerie: Fontány obecně