Často se setkáváme s dotazy, jestli k jezírku zvolit bubnový filtr nebo biologicko-mechanický filtr. Bubnové filtry zbavují vodu směřující do sekce biologického čištění co možná největšího množství mechanických částic, ideálně co nejmenších velikostí. Separace těchto nečistot se dá zajistit různými způsoby (mechanické kartáče, vortexy, štěrbinová síta aj.), uvedené bubnové filtry jsou do míry zachycení nečistot nejúčinnější. Tento způsob mechanického čištění vody, ale sebou nese určitá úskalí. Na ty je třeba pamatovat, při rozhodování zda bubnové filtry z návrhu technologie vyloučit, nebo alespoň dobře přemýšlet zda po nich sáhnout či nikoliv. V podstatě se jedná o 4 body.
1. Tvrdost vody. Ta je v podobě vodního kamene dobře viditelná pouhým okem, přičemž se jedná o sloučeniny, v nichž hlavní roli hraje hořčík, vápník, popř. složky železa nebo manganu. Pro síta bubnových filtrů představují usazeniny zásadní problém, protože zmenšují průměr otvorů, které mohou být veliké od 40 do 150 mikronů. To, že tyto nánosy zmenšují otvory síta bubnového filtru, by mohlo vést k mylné myšlence, že budeme díky vodnímu kameni schopni zachytit daleko jemnější nečistoty než předtím. To by teoreticky fungovat mohlo, praxe je ale úplně jiná! Bubnový filtr je vysoce sofistikované automatické zařízení, které, dostane-li z čidla hlášení o zaneseném sítu, provede jeho oplach. A je mu jedno, zda se jedná o řasy, nějaký šlem či vodní kámen. Otvory jsou prostě ucpané a filtr to řeší předem naprogramovaným postupem. Pokud je voda pro oplachování tvrdá, můžeme se snadno dostat do stavu tzv. „sněhové koule“. To znamená, že částečně zanesené síto pravidelně „dotujeme“ dalšími rozpuštěnými minerály tvrdé zdrojové vody, které čím dál tím více zanášejí otvory, což indikuje další a další oplachy. Problém se tedy neřeší, ale stupňuje. A pak už záleží jenom na tom, jak tato situace dopadne…
V tomto případě je docela důležité, zda budeme mít instalovanou verzi čerpadlovou, nebo gravitační. Pokud se síta bubnového filtru zanášejí vodním kamenem u verze čerpadlové (čerpadlo-UV lampa-filtr-jezírko), dospěje časem situace do stádia, že se zařízení samo vypne a zastaví. Z hlediska toku vody se toho, ale moc neděje. Hladina vody v komoře vystoupá díky ukončení činnosti filtru o pár centimetrů výš, narazí na přepad a tím putuje dál. Není sice mechanicky předčištěna, ale zařízení se nepoškodí. Ale u gravitační verze je to o poznání horší, protože hladina vody v jezírku a jednotlivých komorách filtrace je na stejné úrovni. Díky ucpání sít a následnému odstavení bubnového filtru se sníží hladina vody v komorách, což může být fatální pro čerpadlo umístěné na konci systému. Nemá dost vody pro transport, ale stále běží na „plné obrátky“. Díky tomu může dojít k poškození či spálení motoru, popř. s ohledem na zvyšující se vibrace k destrukci potrubí a zatopení strojovny.
2. Malý objem vody v jezírku. Názorný příklad: jezírko o velikosti 15m3 a velký bubnový filtr osazený do filtrace. V jezírku je velké množství kaprů KOI, s čímž souvisí zvýšené množství balastních látek z krmiva i usazující se výkaly na dně. A musíme také počítat, že hejno ryb se neustále pohybuje a nečistoty víří. Ty pak zanášejí otvory sít, což vede k jejich četnému, až nadměrnému oplachu. Během této operace odchází znečištěná voda ze systému pryč, jednoduše řečeno ubývá v jezírku. Je tedy třeba ji dopouštět, ideálně z vodovodního řádu. Jedná se zhruba o 100-150 l vody denně, která z hlediska vlastností docela podstatně mění povahu náplně vodní nádrže. Vynásobte tuto hodnotu počtem dnů v měsíci, připočtěte běžný odpar a budete překvapeni výsledným objemem vody. A ten bude logicky u 15m3 nádrže relativně větší než-li u 100m3.
Další věcí, kterou musíme v tomto případě promyslet, je zdroj vody. Pokud se dá využít vodovodní řád a nekoukáte-li přitom na peníze, je všechno jednodušší, protože voda z něj má stabilní parametry. Budeme-li, ale dopouštět z vrtu, či studně, její kvalita se může v čase diametrálně lišit. Může mít jiné pH, tvrdost, nebo být najednou plná živin, což znamená, že nás čeká přinejmenším vyšší nárůst řas, větší nároky na servis, používání algicidů, výměna znečištěného obsahu jezírka atd. A kromě peněz je to i otázka spotřebovaného času, což jsou věci, které si člověk servisující jezírko sám možná ani neuvědomuje. Máte-li, ale za vše platit odborné firmě, není to levná záležitost. Budujete-li menší jezírko, dobře zvažte, zda je bubnový filtr tou nejlepší volbou.
3. Nedostatek vody. Chcete-li provozovat bubnový filtr, který často a pravidelně oplachuje síta, musíte mít vydatný zdroj vody. A pokud ne, nastanou nejspíše dost vážné problémy. Obzvláště nebezpečné je pak napojení na slabý zemní vrt, nebo pofiderní studnu. Nenásilně se tak dostáváme k tomu, že plánování výstavby jezírek je stejně tak důležité jako např. projektování rodinného domu. Spolupracujete-li se seriózním prodejcem či realizátorem, jistě oceníte, když se Vám nebude snažit bubnový filtr prodat za každou cenu, ale postupnými otázkami zjistí, kde jezírko stavíte a jak je to se zdrojem vody.
Jak problémy řešit?
Nechceme-li bubnový filtr pro jeho nesporné kvality z procesu čištění vody vyřadit, můžeme si spolu s ním pořídit druhou sadu sít, ta zanesená vodním kamenem dokáže vyměnit v podstatě každý! Do zařízení tak můžeme v případě potřeby nainstalovat nová a ta původní dáme třeba na pár dnů do kyselé vodní lázně, kde se vyčistí. Anebo si pořídíme síta, která mají větší otvory (místo 60 třeba 100 nebo dokonce 150 mikronů), která budou vodním kamenem zarůstat pomaleji.
Nechceme-li akceptovat 2 sady sít, nebo volit jiná často až krkolomná řešení, bubnový filtr do systému čištění vody jezírka nezařadíme. Vybrat pak musíme jiné zařízení, které má tzv. mechanické předčištění, i když třeba volnějších nebo nižších parametrů. Z nabídky společnosti Oase jsou k dispozici třeba filtry řady BioTec Screenmatic2. A na trhu jsou stále i starší zařízení, která dokáží odstranit problémy, o kterých jsme si v tomto článku povídali. Nikdy ale nemohou dosáhnout stejných parametrů jako filtry bubnové – co se mechanické účinnosti filtrace týče.
4. Servis bubnového filtru. Pokud jste zastánci nejmodernějších technologií, na bubnovém filtru oceníte možnosti, jež jiné filtry nemají. Jedná se o návaznost na systém Easy Garden Control, který nám v případě propojení s domácí WiFi posílá na mobil, či do počítače statistiky, hlášení či další informace o chodu zařízení a problémech, které je nutné řešit!
Na druhou stranu je třeba poctivě přiznat, že v současné přetechnizované době se objevují zákazníci, kteří sofistikované bubnové filtry nechtějí, protože jsou na ně moc složité. Raději by měli na zahradě něco jednoduššího, co se dá v případě potřeby třeba i svépomocí opravit. Někomu se prostě nechce při sebemenší závadě, kterou neumí systém vyřešit sám, volat servisního technika a jezírko tím pádem mít v sezóně několik dní bez filtrování.
Závěrem bychom rádi zdůraznili, že tímto článkem nehodláme v žádném případě snižovat hodnotu bubnových filtrů, ba naopak. Z hlediska dostupných možností mechanického čištění vody, které existují, se jedná opravdu o ta nejlepší zařízení. Na druhé straně je ale pravdou, že prodejce, který toto zboží dokonale zná a ví, kde má své hraniční limity, by vám měl být schopen v případě potřeby doporučit jiný funkčnější filtr. A to bez ohledu na jeho ušlý zisk, protože základem je mít dobře fungující jezírko, který bude poskytovat radost a potěšení jeho majiteli.
Informace čerpány z časopisu Bonsaje, autor: Ing. Martin Hrkal